Čestným doktorátem byli oceněni, z rozhodnutí Vědecké rady Masarykovy univerzity, profesor Thomas Robert Cech, jenž významně přispěl k formování oboru biologických věd; a profesor Peter Wolfram Michor, který významně přispěl k rozvoji matematiky.
Čestný doktorát uděluje Masarykova univerzita vynikajícím osobnostem, jejichž mimořádný tvůrčí přínos k rozvoji vědy, kultury a umění je mezinárodně uznáván. Obřadem udílení čestných doktorátů provedl přítomné prorektor pro akademické a kulturní záležitosti Masarykovy univerzity Jiří Hanuš. Přivítal představitele vysokých škol a výzkumných organizací, zástupce státních a kulturních institucí a členy akademické obce univerzity. Slavnostnímu shromáždění předsedal Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity.
Čestné doktory představil Tomáš Kašparovský, děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Promotory byli Ctirad Hofr, proděkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, a Jan Slovák, profesor Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Thomase R. Cecha představil Tomáš Kašparovský, děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity:
„Thomas R. Cech se narodil v roce 1947 v americkém státě Illinois. Po doktorátu z chemie na Kalifornské univerzitě v Berkeley a postdoktorském výzkumu na Massachusettském technologickém institutu v Cambridge nastoupil v roce 1978 na coloradskou univerzitu v Boulderu, se kterou spojil většinu svého profesionálního života.
Právě tam v roce 1982 Dr. Cech a jeho výzkumná skupina učinili objev, že molekula RNA z jednobuněčného rybničního nálevníka, tetrahymena, přerušuje a spojuje chemické vazby za úplné absence bílkovin. Tento objev samo-sestřihu RNA představoval první výjimku z dlouholetého přesvědčení, že biologické reakce jsou vždy katalyzovány bílkovinami. Následně byl oznámen nový pravděpodobný scénář vzniku života na Zemi. Vzhledem k tomu, že RNA může být jak molekulou nesoucí informaci, tak i katalyzátorem, může představovat první samo reprodukční systém, který sestával pouze z RNA. Objev katalytické funkce ribonukleových kyselin byl natolik převratný, že v roce 1989 získal Thomas Cech Nobelovu cenu za chemii spolu se Sidney Altmanem, který nezávisle učinil stejný objev.
Dr. Cech se v roce 1988 stal výzkumníkem Howard Hughes Medical Institute a v roce 1990 zasloužilým profesorem chemie a biochemie. V letech 2000–2009 působil jako prezident Howard Hughes Medical Institute, největší soukromé biomedicínské výzkumné organizace v USA, kde úspěšně rozvinul zaměření organizace na vědecké vzdělávání. Poté se vrátil k výzkumu a výuce na plný úvazek na coloradské univerzitě v Boulderu. Thomas Cech se stal prvním výkonným ředitelem BioFrontiers Institute a tuto funkci zastával až do roku 2020. Svůj zájem o poznávání všeho nového předával také nejmladším kolegům, když s nakažlivým nadšením vyučoval také obecnou chemii pro první ročníky studentů.
Udělením svého nejvyššího ocenění, čestného doktorátu, projevuje Masarykova univerzita profesoru Cechovi uznání za jeho celoživotní práci vědce, pedagoga a popularizátora a oceňuje osobnost, která nejenže velkou měrou přispěla k rozvoji věd o životě na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, ale která neustále rozvíjí její vědeckou kulturu a excelenci a šíří dobré jméno Masarykovy univerzity po celém světě,“ uzavřel Tomáš Kašparovský.
Svůj výzkum Thomas R. Cech představil ve své řeči na slavnostním obřadu:
„Jednou z komunit, která byla ribozomy obzvláště nadšená, byla skupina zabývající se původem života. Ti řešili problém prebiotické evoluce – co vzniklo dříve, zda informační molekula (např. DNA), nebo katalyzátor, který by tuto informaci replikoval (např. protein), a zdálo se, že je obtížné si představit, že by obojí vzniklo náhodnou chemií na stejném místě a ve stejnou dobu. Nyní, když se ukázalo, že RNA má kromě své dobře známé informační schopnosti i enzymatickou aktivitu, bylo možné si představit dávný svět RNA, v němž se RNA replikovala sama. Tato zajímavá možnost pravděpodobně přispěla k tomu, že Královská švédská akademie věd jen o několik let později v roce 1989 udělila Altmanovi a mně Nobelovu cenu za chemii. Na základě objevu ribozomu se moje laboratoř vydala dvěma směry – zkoumali jsme chemický mechanismus katalýzy RNA, což zahrnovalo systematické nahrazování nukleotidů a dokonce i jednotlivých atomů v makromolekule a měření rychlosti reakcí, a určovali jsme krystalové struktury domén ribozomu a nakonec i celého aktivního ribozomu, abychom pochopili vztah mezi strukturou a funkcí,“ uvedl Thomas R. Cech ve své řeči.
Zmínil také svou vazbu na Česko: „Můj dědeček z matčiny strany Josef Červený emigroval z Čech do USA v roce 1913 a v Chicagu založil obuvnickou firmu Cerveny. Dříve mému pradědečkovi Čechovi také bezohledný imigrační úředník na Ellis Islandu vymazal z příjmení háček, což způsobuje velké zmatky ohledně mého jména, kdykoli navštívím zemi svých předků. Když jsem se v roce 1947 v Chicagu narodil, ve čtvrtích podél Cermak Road se ještě mluvilo česky a v každé výloze pekárny byly vystaveny koláče a další tradiční pečivo. Dokonce i poté, co se moje rodina přestěhovala do Iowa City ve státě Iowa, moje matka stále vařila tradiční jídla staré vlasti, včetně vepřové pečeně s kmínem, svíčkové, knedlíčků a – o Vánocích – vánočky, které jsme říkali houska. Jedna z mých dcer dodnes o svátcích peče tuto pletenou housku a rozdává ji rodině a sousedům, k jejich velké radosti,“ uvedl Thomas R. Cech.
Vědecký přínos Petera W. Michora představil Tomáš Kašparovský, děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity:
„Peter W. Michor se narodil 20. května 1949 ve Villachu, promoval na Universität Wien v roce 1973 pod vedením Johanna Ciglera v tématice funkcionální analýzy, habilitoval se na téže univerzitě roku 1977 a tamtéž pracoval jako mimořádný profesor od roku 1990, přičemž je od roku 2010 již ve výslužbě.
Ve svém výzkumu vždy systematicky směřoval k přirozenému a úplnému pochopení podstaty budovaných matematických objektů a souvislostí. V matematice je obvyklé, že cestou k řešení problému je jeho maximální možné zobecnění. Podařilo se mu tak rozšířit klasické metody matematické analýzy, v plně geometrickém přístupu, do nekonečně-rozměrné podoby dalece přesahující Hilbertovy, Banachovy, Frechetovy a další prostory. Tuto teorii shrnul, společně s Andreasem Krieglem, v přelomové monografii The convenient setting of global analysis, vydané nakladatelstvím Americké matematické společnosti (AMS) koncem devadesátých let. Tuto teorii pak využil, zejména ve spolupráci Davidem Mumfordem, jedním z nejznámějších žijících matematiků na světě, pro širokou třídu aplikací při rozpoznávání tvarů, které jsou dnes součástí zobrazovacích technik, umělé inteligence pro rozpoznávání obrazů a herního průmyslu.
Nedávno také vydal Peter W. Michor, společně s W. Ruppertem, v nakladatelství Springer obsáhlou historickou monografii mapující úděl židovských matematiků v minulém století ve střední Evropě.
Mimořádný dopad mají organizační aktivity Petera W. Michora. Společně s W. Thirringem, velmi významným vídeňským fyzikem, založil v roce 1992 Internationales Erwin Schrödinger Institut für Mathematik und Physik ve Vídni, který pak po 11 let vedl a učinil z něj odrazový můstek pro mimořádný rozvoj matematiky a matematické fyziky ve středoevropském regionu. Byl sekretářem Evropské matematické společnosti v letech 1995–1998 a předsedal Committee on electronic information and communication, organizované Mezinárodním matematickým svazem (IMU), v letech 1999–2006. V té době se velmi zasloužil o racionální přístup většiny matematické komunity k obecným problémům kvality a dostupnosti publikací.
Přímý vliv Petera W. Michora na matematiku na Masarykově univerzitě sahá do osmdesátých let minulého století. Od roku 1985 spolupracoval s brněnskými matematiky na moderní revizi základů diferenciální geometrie a jejích přesazích do aplikací. Pořídil si za tím účelem obdobu diplomatického pasu, aby mohl jednou měsíčně pořádat v Brně, společně s Ivanem Kolářem, tzv. Central European Seminar. Tato výzkumná platforma byla činná od roku 1986, původně jednou za měsíc, nyní stále pokračuje dvakrát až třikrát každý semestr pod vedením A. Čapa z Vídně a J. Slováka z Brna. Nejvíce viditelným výsledkem práce tohoto semináře je monografie Natural Operations in Differential Geometry (společně s I. Kolářem a J. Slovákem), vydaná nakladatelstvím Springer v roce 1993 a přeložená do ruštiny krátce poté. Jde o dílo dodnes mimořádně často citované matematiky i fyziky.
Zcela mimořádná činorodost a extrémně široký záběr a rozhled Petera W. Michora byly nesporně klíčovými impulsy pro brněnský rozvoj v několika matematických směrech, opírajících se o geometrický přístup, a pro velmi důstojnou pozici Masarykovy univerzity v těchto oblastech v celosvětovém měřítku dnes,“ uvedl Tomáš Kašparovský.
Peter W. Michor ve své řeči představil parabolickou geometrii a také hluboké pouto s matematickou komunitou Masarykovy univerzity:
„V současné době existuje významná a vlivná akademická komunita zaměřená na parabolickou geometrii, která se vyznačuje četnými publikacemi doktorandů A. Capa, J. Slováka, V. Součka a mnoha dalších matematiků z celého světa. „Parabolická geometrie“ vznikla jako samostatná matematická disciplína, která nepochází z některého z tradičních předních matematických center, jako je východní nebo západní pobřeží USA, Oxford, Cambridge, Paříž nebo Moskva, ale spíše z propojeného trojúhelníku Brno, Praha a Vídeň. Tento vývoj nesporně umístil Masarykovu univerzitu na matematickou mapu. Jsem hrdý na to, že jsem alespoň zčásti přispěl na začátku k podnětu k založení tohoto oboru. (…) Cítím hluboké pouto s matematickou komunitou Masarykovy univerzity, které sahá až do července 1984, kdy se konala konference u jezera Murten ve Švýcarsku. Tam se profesor Jiří Rosický zúčastnil mé přednášky o součinových funktorech v rámci kategorie hladkých mnohostěnů. Následně o mé práci informoval profesora Ivana Koláře, což vedlo k pozvání do Brna. Bylo zřejmé, že oba máme hluboký zájem o kategoriální myšlení v oblasti diferenciální geometrie. Založili jsme Středoevropský seminář diferenciální geometrie (CES), jehož pravidelnými účastníky byli Jan Slovák, Jiří Vanžura a Josef Janyška a který se scházel jednou měsíčně v pátek. Je mi také ctí, že se Jan Slovák počítá mezi mé doktorandy.“ uvedl Peter W. Michor.
Více se o slavnostním obřadu dočtete zde.
Přečtěte si rozhovor o životě a díle Otakara Borůvky a činnosti Společnosti, která se stará o jeho odkaz. Na tohoto matematika zavzpomínal Eduard Fuchs, který se s ním setkával téměř 30 let.
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie publikovaná v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960.
